zpětdálkapitolakurskatedra

7.1 MEZE RŮSTU, UDRŽITELNÝ ROZVOJ.

7.1.1 Římský klub

Jednou z nejznámějších organizací, zabývajících se globálními problémy, je Římský klub, který byl založen v dubnu 1968 jako nevládní organizace. Za hlavní přístupy k řešení problémů považuje:
  1. při zkoumání problémů používat globální přístup a uvědomovat si, že rostoucí vzájemná závislost států, existence celosvětových problémů a budoucí potřeby všeho lidstva znemožňuje řešení těchto problémů v rámci jedné země
  2. myslet holisticky  a snažit se o hlubší porozumění vazeb ve spleti současných problémů - politických, sociálních, ekonomických, technologických, životního prostředí, psychologických a kulturních
  3. vypracovávat dlouhodobější studia, než mohou zpracovávat vlády, zaměstnané řešením každodenních problémů a vázané ohledy, které musejí brát na voliče.
Římský klub podporuje výzkum a vydávání zpráv, z nichž asi nejznámější jsou Meze růstu [7-2], kniha, která vyšla roku 1972 v 37 jazycích ve 12 miliónech výtisků a která významně upozornila na nebezpečí vyplývající z toho, že zdroje Země jsou konečné a nemohou podporovat neomezený exponenciální růst. V r. 1995 vydali autoři Mezí růstu další knihu, nazvanou Překročení mezí [7-3]. Již sám název druhé knihy o mnohém vypovídá. Zatím poslední v řadě zpráv vypracovaných pro Římský klub je kniha Faktor čtyři [7-4], jejíž hlavní myšlenkou je to, že již dnes je možné dosáhnout dvojnásobného blahobytu s poloviční spotřebou přírodních zdrojů.

Římský klub identifikoval následujících jedenáct oblastí globálních problémů, k jejichž řešení se snaží přispět:

  1. Životní prostředí
  2. Demografie
  3. Rozvojové programy
  4. Hodnotový systém
  5. Vládnutí
  6. Práce
  7. Informační společnost
  8. Nové technologie
  9. Vzdělání
  10. Nová globální společnost
  11. Světový ekonomický a finanční řád

1. Životní prostředí

Poškození přírody člověkem dosahuje takové míry, že ohrožuje samotnou existenci lidstva. I když naše znalosti o skleníkovém efektu a ozónové míře jsou stále ještě nedostatečné, je povinností všech vlád, ale i jednotlivců, chovat se tak, aby se zabránilo velkoplošnému znečišťování, které poškozuje vodu, vzduch, půdu a zdraví lidí.

Problém životního prostředí je úzce svázán s problémy energetiky, populační exploze a v rozvojových zemích též s problémy chudoby a zaostalosti.

2. Demografie

V tomto století došlo k závratnému růstu počtu lidí; světová populace se ve srovnání s rokem 1900 ztrojnásobila a ve srovnání s rokem 1950 zdvojnásobila. Tento demografický růst výrazně ovlivňuje životní prostředí, zaměstnanost, dostupnost zdravotní péče, potravin a vody.

Populační trendy jsou rozmanité: v některých zemích, např. v Evropě a v Japonsku, populace stárne, zatímco v nejchudších zemích např. v Africe dochází k populační explozi, která vyvolává potřebu vzdělání, bydlení, práce apod. pro mladé lidi, kteří vstupují do života.

Obr. 7.1: Růst světové populace

3. Rozvojové programy

„Odpovědnost za zkázu životního prostředí se přisuzuje malým rolníkům, jako kdyby měli možnost zvolit si zdroje, na nichž závisí jejich živobytí. Jde-li o pouhé přežití, pak každodenní potřeby zastíní výhledy na ekologickou budoucnost. Za ničení přírodních zdrojů nenesou odpovědnost chudí, ale chudoba.“ - Geoffrey Bruce, Kanadská agentura pro mezinárodní rozvoj

Po čtyřiceti letech rozvojové pomoci v řadě rozvojových zemí stále existuje hlad, špatná výživa a chudoba. Chudoba se navíc v poslední době šíří i do tzv. bohatých zemí Severu. Tato situace je příčinou utrpení lidí, emigrace a imigrace, kriminality, šíření drog.

Bertrand Schneider, generální sekretář Římského klubu, ve své knize „Skandál a ostuda“ píše:

Na rozvojových programech mnozí vydělávají: strojírenské firmy, západní vlády a podniky, které jich využívají pro své strategické zájmy, a na druhé straně zkorumpovaní představitelé a vládní úředníci států, jimž je pomoc poskytována. Chudoba se přitom zhoršuje. Ostudou mezinárodních institucí včetně Světové banky, které utrácejí ohromné částky na svůj provoz je to, že na činnost ve prospěch chudých zbývá pouze velice malý díl těchto prostředků.

4. Hodnotový systém

V posledních desetiletích se rozšířilo odmítání tradičních hodnot. Protože však nejen chlebem živ jest člověk, je zde potřeba nalezení systému společných nebo slučitelných hodnot respektujících různé kultury a etické systémy. Takový systém by byl základnou, která by umožnila koexistenci všech lidí na světě ve vznikající globální společnosti.

Pokud by se takový systém nepodařilo vytvořit, hrozí to, čemu říká Samuel Huntington „střet civilizací“, posilování různých fundamentalismů a terorismu.

5. Vládnutí

Je možné efektivně vládnout? Proč nejsou vlády schopny řešit nejdůležitější problémy jako je nezaměstnanost, znečišťování životního prostředí, korupce, kriminalita, terorismus? Jaká by měla být role občanské společnosti v systému vládnutí?

Římský klub identifikoval několik oblastí, kterými je třeba se zabývat: rostoucí komplexita problémů, vzájemná závislost států, potřeba multidisciplinárního přístupu, nedostatek vůdčích osobností a chybějící dlouhodobá vize, ale i nejistota, která je charakteristickým znakem současnosti.

6. Práce

Nové technologie díky robotům, počítačům, telekomunikacím umožňují skutečně revoluční snížení potřeby lidské práce. Ke ztrátě pracovních míst přispívá i globalizace ekonomie. Jaká je v takové situace budoucnost práce, jak rozdělit práci, která zbývá? Jak bude v budoucnosti organizován život lidí, jehož základem byla tak dlouho práce? Jaké činnosti a služby budou lidé vykonávat pro komunitu, jak se budou vzdělávat a bavit?

Již dříve jsme se v souvislosti s nastupující čtvrtou vlnou civilizace zmínili o možných změnách v systémech odměňování. V kapitole 4 si můžete znovu přečíst o telepráci.

7. Informační společnost

V informační společnosti má zásadní význam komunikace. Skutečná komunikace znamená dialog, vyjednávání bez manipulace. Pak se může stát nástrojem porozumění a může přispět k lepšímu fungování demokracie.

Problematice informační společnosti je v tomto kursu věnována kapitola 4.

8. Nové technologie

Rychlost rozvoje nových technologií v oblasti počítačů a telekomunikací, biotechnologií, materiálů, vesmírného výzkumu je takřka neuvěřitelná. Tyto technologie jsou velkým přínosem pro lidstvo, ale není možné přehlížet, že mohou mít v některých případech negativní dopady. Je třeba se zabývat jejich vlivem na politické systémy, řízení podniků, hodnotové systémy, vzdělání, ale i na individuální psychologii, chování a na společnost jako celek.

Pro nové technologie je velice důležitý materiálový výzkum: nové materiály nejenže slouží jako náhrada starých, ale často výrazně zvyšují užitnou hodnotu výrobků.
Na obr. 7.2 je znázorněna náhrada tradičního materiálu (uhlíkaté oceli) v konstrukci automobilů novými materiály - plasty a kompozity a legovanou ocelí.

Obr. 7.2: Náhrada uhlíkaté oceli v konstrukcích automobilů, USA

9. Vzdělání

Vzdělávací systémy čím dál tím méně vyhovují potřebám vznikající globální společnosti. Nové priority nás nutí znovu definovat roli vzdělání, které musí být chápáno jako permanentní, celoživotní proces. Už nestačí pouhé předávání znalostí. V rychle se měnícím světě nabývají na významu jiné cíle - rozvoj individuálních schopností a kreativity, schopnost přizpůsobit se změnám. Vzdělání je základním nástrojem, který otevírá cestu k efektivnímu řízení vlastního života a života ve společnosti.

O vlivu informačních technologií a roli vzdělání v informační společnosti jsme se zmínili již v kapitole 4.

10. Nová globální společnost

Svět se rychle mění. Žijeme v komplexním a nejistém globalizujícím se světě, v informační společnosti. Musíme porozumět těmto novým skutečnostem, abychom mohli lépe pochopit jiné kultury, jiné jazyky, jiné způsoby myšlení

Ilya Prigogine, laureát Nobelovy ceny, člen Římského klubu, napsal:

„Budoucnost je nejistá, ale tato nejistota je zdrojem lidské kreativity. Čas se stává „konstruovatelným“ a kreativita je způsobem, jak se této konstrukce zúčastnit. Jak řekl zakladatel Římského klubu Aurelio Peccei, „Vynalézání budoucnosti je nejdůležitějším a nejobtížnějším vynálezem lidstva.“
Můžeme doufat, že současný zmatek bude stejně jako v 17. století stimulovat vědecký pokrok, který přispěje k vynalezení budoucnosti.“

11. Světový ekonomický a finanční řád

Globalizace ekonomiky a informací změnila obraz světa, na který jsme byli zvyklí. Chybí odpovídající pravidla a etika a musíme si říci, jak chceme žít s touto globalizací, která zvýhodňuje bohaté a ty, kteří mají přístup ke globálním zdrojům, jaký ekonomický a finanční řád vytvoříme.
 

zpětdálkapitolakurskatedra

Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 25.7.2001