zpětdálkapitolakurskatedra


2.3.1  Ideály vědy: skepticismus, komunikace, reprodukovatelnost.

Duší vědy je velice prostá myšlenka: Ověř si to. Dříve si učenci mysleli, že vše, čím jsou povinováni pravdě, je říci „Podle ....“ některé autority jako Aristoteles nebo posvátného spisu jako Bible. Pokud někdo s velkou reputací řekl, že je něco tak a tak, pak se o tom nediskutovalo. Při sporu s autoritami mohl být člověk obviněn z kacířství a uvězněn nebo i upálen.

Takový přístup je pravým opakem toho, oč se snaží moderní věda. Vědecké poznání není závislé na autoritě, ale na realitě. Vědci se nespoléhají na víru. Jsou „skeptičtí“. Když se chtějí něco dovědět, nespoléhají se na to, co najdou v knihách nebo co někdo řekne. Jdou do laboratoře, do lesa - tam, kde mohou pozorovat jevy, o kterých chtějí něco vědět - a zkoumají přímo tyto jevy. Hledají odpovědi v knize přírody. A pokud si myslí, že už našli odpověď, neptají se autorit a knih, zda mají pravdu. Ptají se přírody a prověřují své myšlenky experimenty.

Samozřejmě, že postup „ověř si to“ je pouze ideálem. Nikdo nemůže všechno ověřit sám. I vědci v praxi hledají leccos v knihách. I oni se spoléhají na autority. Ale autoritami, na něž se spoléhají, jsou jiní vědci, kteří podali zprávu o tom, co studiem přírody zjistili. A v principu vše, co je ve zprávách těchto autorit uvedeno, je možné prověřit. Laboratorní nebo terénní experimenty lze zopakovat. Lze navrhnout nové teoretické nebo výpočetní metody. To, co je v knihách, lze prověřit.
Vědecká metoda je taková, že umožňuje prověřit závěry kteréhokoliv vědce. Vědec neřekne: „Vitamín D je důležitý pro vývin kostí. Věřte mi to. Já to vím.“ Řekne: „Vím, že vitamín D je důležitý pro vývin kostí. Choval jsem myši, které s potravou nedostávaly vitamín D, a jejich kosti byly měkké a pokroucené. Když jsem jim podal vitamín D, jejich kosti ztvrdly a narovnaly se. Tohle je druh myší, se kterými jsem pracoval, potrava a množství vitamínu D, které jsem jim podával. Jděte, udělejte to stejně a zjistíte to, co já.“

Základem  moderní vědy je komunikace. Abyste mohli být považováni za vědce, nesmíte být tajnůstkáři. Musíte ostatním říci nejen to, co jste o přírodě zjistili, ale také jak jste to zjistili. Musíte vyložit svoji metodu natolik podrobně, aby ostatní mohli vaši práci zopakovat.

Vědecké poznání je tedy opakovatelné. Pokud někdo řekne: „Já to mohu udělat, ale ty ne“, pak to není vědec. To znamená, že mimosmyslové vnímání, telepatie, jasnovidectví a podobné jevy nejsou vědou, protože se o nich tvrdí, že pro někoho fungují, pro jiného ne. Jejich přívrženci dokonce tvrdí, že v přítomnosti skeptika jejich schopnosti nefungují. Funguje to jenom pro ty, kteří tomu věří. Vědecké poznání je tu však pro všechny. Každý, kdo věnuje svůj čas tomu, aby si osvojil správné metody, si může vše ověřit. Nemusí nejdřív věřit.

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001