zpětdálkapitolakurskatedra

2.3.4  Vědecká logika.

Věda je často považována za reprezentanta racionality, citu zbavené logiky. To je ovšem nesmysl. Vědci jsou i v osobním životě i v práci normálně cítícími lidmi. Mají smysl pro krásu, vznešenost a tajemství přírody. Jejich duše bublají kreativní inspirací. Nápady k nim přicházejí jakoby z čistého nebe, z podvědomí, ze snů - stejně jako k básníkům, malířům a jiným umělcům. Vlastně je docela rozumné považovat vědu za druh umění. Mnozí vědci byli současně umělci (Leonardo da Vinci, Albert Schweitzer, Miroslav Holub, na housle si stejně jako Sherlock Holmes hrál i Albert Einstein).
Jako každé umění vyžaduje věda určitý způsob myšlení, aby bylo možné vytvářet a obhajovat myšlenky a nápady, ať už vznikly jakkoliv. Zde - v hledání souvislostí, návrzích experimentů, v nichž nezbývá místo pro náhodu a klam, v konstrukcích řetězců slov a idejí, kterými vědec prostřednictvím zpráv, článků a knih vede ostatní k tomu, co zjistil - nastupuje logika.

Vědecká logika má dvě formy. Induktivní logika se používá, když se z množství pozorování vynořuje poznání. Tato forma logiky vede k hypotézám. Takovou logiku použil Darwin, když nashromáždil velké množství dat o geografickém rozložení podobných tvorů (a jiná data) a objevil teorii vývoje přirozeným výběrem.
Deduktivní logika se naopak pohybuje od obecného k jednotlivostem. Její užití začíná obecným tvrzením, z něhož se pak vyvozuje závěr platný pro určitý specifický případ. Vyjdeme např. z tvrzení „pokud nemá předmět oporu, padne na zem“ (to je speciální případ gravitačního zákona). Z něj odvodíme: „pokud tento kámen sesunu z podložky, ztratí oporu a spadne na zem“.

Deduktivní logika je tedy prediktivní. Vědci ji používají při návrhu experimentů. Říkají: „Pokud je moje hypotéza správná, pak když udělám to a to, stane se tohle.“
Tyto dva postupy - od obecného k jednotlivému a od jednotlivého k obecnému - nabývají mnoha forem a používají se pod různými názvy:
 
 

Tabulka 2.2 Metodologické postupy užívané ve vědě
Obecné => jednotlivé Jednotlivé => obecné
dedukce indukce
analýza syntéza
shora dolů (top-down) zdola nahoru (bottom-up)
specializace generalizace, zobecnění
konkretizace abstrakce

 Často se používají iterativně v cyklu

... =>  obecné => jednotlivé => obecné => jednotlivé => ...
 

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001