zpětdálkapitolakurskatedra

2.5  TECHNOLOGICKÝ POKROK

„Technologie není současný způsob nutného spojení věcí. Přesněji, hra není ještě dohrána, protože lidé si jsou vědomi svých mezí, ať je jejich moc, kterou získali díky technologii, jakkoli velká. Omezit, regulovat, kontrolovat technickou změnu, zbrzdit její rytmus, upravit její směr, ovládnout její povahu: o to půjde v 21., století, pokud se nechceme smířit s úpadkem života a koncem lidských dějin. Je-li technologie naším údělem, nejedná se o božstvo, které je vyšší než lidé: to, co se děje, závisí na nás; je to vždy a nyní více než kdykoli jindy politická záležitost, jejíž rozhodnutí máme v rukou.“    Jean-Jacques Salomon [2-7]
Ne všechny společnosti si kladly (a kladou) otázku technického pokroku. V některých společnostech je čas statický nebo cyklický, bez větších změn. Ačkoliv ve všech společnostech docházelo k inovacím, došlo zhruba před 300 let v západní společnosti k výrazné změně, ke vzniku toho, co můžeme nazvat „společenským učením“. Možná největším příspěvkem Západu během několika posledních staletí bylo nadšení, s nímž systematizoval proces učení. Hlavními mechanismy tohoto procesu je „vynález“ moderní vědy, institucí pro uchování a přenos znalostí a agresivní průnik výsledků výzkumu a vývoje do ekonomického systému.

Na počátku 20. století se německý chemik Ludwig Darmstädter pokusil udělat seznam důležitých vědeckých a technologických objevů od r. 1400. Ačkoliv seznam určitě není kompletní, je z něj možné učinit jasný závěr: k jistému růstu dochází až v r. 1700 a v r. 1900 už je aktivita řádově vyšší. V době, kdy tento přehled vznikl, mnoho vědců a techniků prohlašovalo jako Charles H. Duell, ředitel amerického patentového úřadu, který navrhl prezidentovi McKinleymu zrušení svého úřadu s tím, že „Všechno, co může být vynalezeno, už bylo vynalezeno“.

Obr. 2.3 Počet vědeckých a technologických objevů.
Zdroj: [2-6]

Vidíme, že vynálezy a inovace nepřicházejí rovnoměrně, ale ve vlnách s rostoucí intenzitou. Pokud porozumíme vlnám technického pokroku ve 20. století, máme šanci nahlédnout do příštího tisíciletí.

Uveďme několik příkladů z výpočetní techniky, komunikací a dopravy.

Od konce čtyřicátých let, kdy byl postaven počítač ENIAC, do roku 1990 vzrostl výkon počítačů miliardkrát (nehledě na opět o mnoho řádů nižší hmotnost, rozměry, spotřebu energie, spolehlivost apod.). Dnes se uplatňuje tzv. Mooreův zákon: výkonnost počítačů se zdvojnásobuje každých 18 měsíců.

Obr. 2.4 Růst výkonnosti počítačů. Zdroj: [2-6]

Na začátku století musely být meziměstské hovory objednávány předem. Za sto let se inženýrům podařilo zvýšit kapacitu kanálů stomilionkrát a optické kabely vedly k přeskoku na novou trajektorii.

Obr. 2.5 Růst kapacity telekomunikačních linek. Zdroj: [2-6]


Výkon leteckých motorů se za devadesát let zvýšil stotisíckrát. Na tomto příkladě můžeme ilustrovat skutečnost, že technologie může dojít na svou mez danou fyzikálním principem (pístové motory). Pak je překonána novou technologií (proudové motory), která se stane ekonomicky výhodnější a má širší rozsah provozních charakteristik (rychlost).

Obr. 2.6 Růst výkonu leteckých motorů. Zdroj: [2-6]

Tyto příklady ukazují, že technický pokrok je kvantifikovatelný. Rychlosti růstu nebo změn jsou přitom v poměrně dlouhých časových obdobích stálé a dávají nám tedy možnost předvídat, i když je těžké uvěřit tomu, že za pár generací bude výkonnost našich společensko-technických systémů o mnoho řádů vyšší než dnes.

Technologie, které se obvykle sdružují do oborů, se navzájem ovlivňují a vytvářejí zcela nové možnosti (některé příklady uvádíme dále v tomto textu). Představa, jak různé obory ovlivní životní styl a restrukturalizují ekonomii, je intelektuálně náročným výkonem.
 

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001