zpětdálkapitolakurskatedra

2.7 ČTYŘI VLNY CIVILIZACE, SPOLEČNOST ZNALOSTÍ

Připomeňme si základní periody dějin lidstva, naši současnost a výhledy. Z hlediska vývoje vědy a technologie můžeme identifikovat čtyři vývojové vlny civilizace. Každou z nich lze charakterizovat tzv. externalizací některých funkcí člověka. To znamená, že určité funkce člověka byly přeneseny na externí zdroj, charakteristický pro danou civilizační vlnu.
  1. Kolem r. 3000 př.n.l. došlo k přechodu od lovu a sběračství k zemědělské společnosti. Obrazně lze říci, že půda nahradila nohy jako výrobní prostředek - člověk se místo lovu a sběru, při němž byl v neustálém pohybu (na nohou) usadil (na půdě). Posun k zemědělství lze pojímat jako externalizaci funkce nohou půdou.
  2. V 18. stol. začala průmyslová revoluce. Kombinace energie a strojů, která začala vynálezem parního stroje, vedla ke zrodu společnosti, v níž práce, která byla dříve prováděna rukama, mohla být s mnohem větší produktivitou vykonávána stroji. Tato industrializace byla externalizací manuálních funkcí člověka.
  3. V polovině tohoto století začal informační věk; ohnisko ekonomických činností se přesouvá ze strojů na informace a komunikační sítě, z energie na data; dochází k externalizaci funkcí lidské hlavy.
  4. Další, dnes nastupující vlnou, je intensifikace kreativity, při níž dojde k externalizaci kreativních funkcí. Myšlenky budou důležitější než data. Společnost bude více než kdykoli dříve klást důraz na tvorbu nových hodnot. Na úrovni podniků bude management klást největší důraz na tvorbu jedinečných technologií, produktů a systémů. Transformaci prodělá celý společenský systém.
První dvě vývojové vlny civilizace (po zemědělské a průmyslové revoluci) jsou znázorněny na obr. 2.7. Druhé dvě vlny v uvedeném měřítku nelze zobrazit - jsou vlastně současností.

Obr. 2.7. Vlny civilizace a počet obyvatel Země


Na obr. 2.8. jsou znázorněny vývojové stupně a externalizace lidských funkcí.
 


Obr. 2.8 Vývojové stupně a externalizace lidských funkcí

  • „Konceptor“
  • Inženýrství idejí
  • Počítač
  • Komunikační sítě
  • Stroj
  • Energie
  • Půda
  • Nástroje

Pro každou z výše uvedených čtyř vln byl charakteristický určitý způsob managementu:

  1. V zemědělské společnosti byl management v dnešním slova smyslu uplatňován vlastně jen v armádě a církvi.
  2. V průmyslovém věku se zvýrazňuje dělba práce, dochází ke specializaci a standardizaci. Převládajícím typem organizace se stává pyramidální organizace, převzatá od armády a církve.
  3. Pro informační věk je charakteristické zavádění strategických informačních systémů. Informace důležité pro rozhodování jsou dostupné na úrovni, na které je třeba rozhodnutí provést. Snižuje se potřeba střední úrovně managementu, pro zvýšení konkurenceschopnosti se využívá metod známých pod jmény reengineering, zeštíhlování apod.
  4. Pro věk intensifikace kreativity jsou charakteristické síťové struktury a metody managementu známé jako koučování, učící se organizace
Ve čtvrté vlně bude větší důraz kladen na kreativitu než na produktivitu, což bude mít vliv na management ve čtyřech směrech:
  1. Strategie zaměřená na produktivitu je obvykle formulována v termínech růstu výstupů na 3-5 let, cíle jsou kvantifikovatelné. Při zaměření na kreativitu se strategický cíl formuluje jako vize na období 5 - 10 let, rozpracování je ponecháno na tvořivosti oddělení a zaměstnanců.
  2. Organizace: pro tvorbu nových idejí je nejvhodnější síťová struktura
  3. Lidské zdroje: v průmyslovém věku byl postup založen na služebních letech, protože zkušenosti a schopnosti řízení velkých organizaci rostou s věkem. Ve věku kreativity bude nutné nejlépe zacházet s lidmi na vrcholu kreativity. Výzkumy ukazují, že tento vrchol nastává kolem 40 let, pak kreativita ve většině případů klesá.
  4. Informace: v průmyslovém věku jsou centralizovány u vrcholového managementu, dolů jsou dávány jen ty, které jsou považovány za potřebné pro nižší úrovně řízení. Směřují shora dolů a obsahují hlavně kvantitativní informace. Informační věk je charakterizován distribuovaným zpracováním a informačními systémy. Ve věku kreativity bude nejdůležitější sdílení informací, komunikace.
Charakteristiky výše uvedených typů společnosti jsou shrnuty v tabulkách 2.3 a 2.4.
 
Tabulka 2.3.  Srovnání základních charakteristik průmyslové ekonomiky a ekonomiky založené na znalostech
Průmyslová společnost Společnost znalostí
Většina lidí chce být v životě ekonomicky úspěšná, takže způsobem jejich motivace je ekonomická odměna Jakmile byly splněny základní existenční potřeby, pak pro motivaci většiny lidí není dostatečná ekonomická odměna
Pro většinu lidí musí být práce rutinní, opakovaná a standardizovaná Práce pro většinu lidí musí být rozmanitá, neopakovaná a zodpovědná, musí představovat výzvu individuálním schopnostem vlastního úsudku, vyhodnocení a rozhodnutí 
Čím je podnik větší, tím je lepší, silnější a ziskovější Jak pro korporace, tak pro vládní organizace existuje horní mez úspor z rozsahu výroby
Primárními výrobními faktory jsou práce, suroviny a kapitál Primárními výrobními faktory jsou informace a znalosti
Produkce standardizovaných výrobků a služeb je efektivnější než individuální produkce, při níž je každá výstupní jednotka jiná Produkce zákazníkovi přizpůsobených výrobků a služeb založená na informaci a vyspělé technologii je efektivnější než hromadná produkce
Nejefektivnější organizací je byrokracie, v níž má každá organizační jednotka stálou, jasně definovanou roli v hierarchické struktuře. Byrokracie je „organizačním strojem“, který produkuje standardizovaná rozhodnutí Nejlepším způsobem organizace není byrokracie, ale adhokracie. V ad hoc (k určitému účelu vystavěné) organizaci je každá organizační složka modulární a disponibilní, každá laterálně interaguje s mnoha jinými jednotkami.
Rozhodnutí jsou přijímána podle okolností, ne standardizovaně.
Technologický vývoj podporuje standardizovanou produkci a vede k pokroku Technologický vývoj nemusí nutně vést k pokroku a dokonce může, není-li pod kontrolou, zničit pokrok, který byl již dosažen.

 
Tabulka 2.4. Základní charakteristiky čtyř typů společnosti
   Primitivní společnost Zemědělská společnost Průmyslová společnost Společnost znalostí
Technologie Energie: lidská energie

Materiály: zvířecí kůže, kameny
Nástroje: minimum pro řezání a roztloukání (kamenné)

Výrobní metody: žádné

Dopravní systémy: chůze
Komunikační systémy: řeč 
 

 Energie: přírodní (lidská, zvířecí, větrná)
Materiály: obnovitelné zdroje (stromy, bavlna, vlna)
Nástroje: zesilující lidskou sílu (páky a rumpály) nebo spoutávající přírodní zdroje (plachta, vodní kolo)

Výrobní metody: Manuální práce

Dopravní systémy: kůň, vůz, plachetnice 
Komunikační systém: rukopis

 

 Energie: fosilní paliva (nafta, uhlí)

Materiály: neobnovitelné zdroje (kovy apod.)
Nástroje: stroje, nahrazující lidskou sílu (motory) 
 

Výrobní metody: montážní linka, normalizované (záměnné) díly
Dopravní systémy: Parník, železnice, automobil, letadlo
Komunikační systém: tisk, televize

 

Energie: přírodní (slunce, vítr), jaderná

Materiály: obnovitelné zdroje (biotechnologie), keramika, recyklace
Nástroje: stroje podporující myšlení (počítače aj. elektronika)
 

Výrobní metody: robotika

Dopravní systémy: raketoplán, raketa

Komunikační systém: neomezená osobní komunikace prostřednictvím elektronických médií

Ekonomie Sběr, lov nebo rybolov
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Decentralizovaná, soběstačná lokální ekonomie, v níž je centrální ekonomickou aktivitou výroba a spotřeba potravin a trh je nevýznamný.

Jednoduchá dělba práce soustředěná ve vesnici, málo definovaných hladin pravomocí (šlechta, kněží, vojáci, otroci nebo nevolníci)

Primárním ekonomickým zdrojem je půda 

Národní ekonomie hromadné spotřeby, v níž je centrální ekonomickou aktivitou výroba standardizovaných, hmotných výrobků a výroba a spotřeba je oddělena. 
Komplexní dělba práce založená na specializovaných dovednostech, standardních pracovních postupech a synchronizaci, organizovaná ve velkých hierarchických organizacích s mnoha úrovněmi řízení 
Primárním ekonomickým zdrojem je fyzický kapitál 
Integrovaná globální ekonomie, v níž je centrální ekonomickou aktivitou poskytování služeb spojených se znalostmi; výroba a spotřeba jsou si blíže
Organizovaná v malých podnikatelských jednotkách, spojených do sítí, jejichž členové mají přímý podíl na zisku
 

Primárním ekonomickým zdrojem je lidský kapitál

Sociální systém Malé tlupy nebo kmeny
 
 

 

Nemobilní rozšířená rodina, v níž jsou jasně definovány sexuální role a rodina je základním podpůrným systémem

Vzdělání omezeno na elity
 

Nukleární rodina s rozdělenými sexuálními rolemi; primárním podpůrným systémem jsou „nesmrtelné“ instituce

Všeobecné vzdělání, ukončené v dospělosti 

Centrální je individuum, existují různé typy rodin, sjednocují se sexuální role; důraz je kladen na svépomoc a „smrtelné“ instituce
Vzdělání je individualizované a celoživotní
Politický systém Základní politickou jednotkou je kmen, v němž vládnou stařešinové a náčelník

 

Feudalismus: právo, náboženství, sociální třídy a politika jsou svázány s vlastnictvím půdy daným dědičně (aristokratické právo).
Základní politickou jednotkou je místní komunita
Kapitalismus, socialismus: právo, náboženství, sociální třídy a politika jsou formovány vlastnictvím a kontrolou nad kapitálovými investicemi
Nacionalismus: silné centrální národní vlády, mající formu buď parlamentní demokracie nebo diktatury 
Globální spolupráce: instituce formovány vlastnictvím  a kontrolou znalostí a mezinárodními organizacemi

Primárními vládními jednotkami jsou místní vlády, normou je participativní demokracie

Paradigma Svět je nazírán výlučně v přírodních termínech
 
 
 
 

 

Základna poznání: matematika (algebra, geometrie), astronomie

 Ústřední ideje: člověk je podřízen nadpřirozeným silám (např. Bohu), náboženský, mystický světový názor (astrologie), systém hodnot zdůrazňuje harmonii s přírodou
 

Základna poznání: fyzika, chemie
 

Ústřední ideje: člověk řídí svůj osud v konkurenčním světě, víra v to, že racionální sociální struktury mohou vyústit v harmonii prostřednictvím systému odměn a trestů
 

Základna poznání: kvantová elektronika, molekulární biologie, ekologie
Ústřední ideje: člověk je schopen stálé transformace a růstu (plné využití kapacity mozku); systém hodnot zdůrazňuje autonomního jednotlivce v decentralizované společnosti, dominují feministické hodnoty

Paradigma je termín, který do filosofie vědy zavedl Thomas Kuhn v [2-10] a znamená převládající metodu zkoumání, vytváření modelů problémů a jejich řešení

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001