zpětdálkapitolakurskatedra

4.1.2 Informace jako produkční faktor

Moderní komunikační technologie sice usnadňují informovanost, avšak zároveň ztěžují vědění. Nikoliv neinformovaná, ale přeinformovaná a proto méně vědoucí společnost je klíčovou výzvou budoucnosti.
Informovanost není více, než znalost fakt, nutný předpoklad vědění. Vědění vykazuje vyšší stupeň integrace a organizace informace, je senzibilní vůči rozporů a paradoxům a umožňuje odhalovat příčinné vazby. Vědění nevzniká pouhým nahromaděním informací, nýbrž jejich integrací do širších souvislostí. Teprve vědění umožňuje smysluplné rozhodnutí a akci.

Užitečné vědění lze pragmaticky definovat jako poznatek, který při své aplikaci vede k zamyšleným výsledkům. Konkrétně se může jednat o teoretické odpovědi té či oné vědecké disciplíny, nové produkční metody, ale i politická a reklamní hesla. Jejich „pravdivost“ se prokazuje jejich „užitečností“. Takto pragmaticky definovaná „pravda“ samozřejmě není absolutní, nýbrž mění se v čase, konjunkturálně kolísá. „Správnost“ informace je závislá na okamžiku a způsobu jak je použita. V převážné většině případů je podmínkou úspěchu obdržet „správnou“ informaci ve „správné“ chvíli. Všem aktérům, ať již jsou to jedinci, podniky nebo státy však v tom brání záplava informací. V soupeření o politický a ekonomický vliv vyhrají ti aktéři, kteří jsou schopni vznikající problémy rychleji definovat a s ohledem na jejich možná řešení přesněji interpretovat, krátce řečeno, ti, kteří pro dilema informace-vědění najdou nejrychleji nejúspěšnější řešení. Klíčový význam má přitom rozdíl mezi produkcí a spotřebou informací. V hospodářském životě, ale stejně tak i na mezistátní úrovni je rozhodující pro úspěch schopnost produkovat informace /ve smyslu produkce řešení/ a nikoliv pouze schopnost informace používat. Již dnes se svět dělí na „head“ a „body nations“. „Head nations“ formulují řešení zejména jak ohledně produktů, tak ohledně produkce. „Body nations“ tato řešení realizují, aniž by byly schopny je samy formulovat.

Na Internetu se začínají objevovat aplikace, které jsou výsledkem konvergence telekomunikačních služeb. Technologie přímého přenosu rádia nebo televize využívá řada stanic.

Zajištění ochrany autorských práv a ochrany duševního vlastnictví nabývá na důležitosti tak, jak se většina ekonomické činnosti přesunuje do oblasti manipulace s informacemi a nikoli s fyzickými komoditami. V odhadnutém procentuálním podílu softwarového pirátství na používaném programovém vybavení řadíme někam mezi horší země EU a lepší země východní Evropy.

Telepráce je pojem, který zahrnuje široké spektrum různých druhů zaměstnání. Pracovník v nich využívá možnosti umístit místo práce domů nebo na jinou vhodnou lokalitu, což je umožněno využitím informačních a komunikačních technologií. Širší využití telepráce vyžaduje dobrou telekomunikační infrastrukturu a přijatelné ceny provozu. Jako alternativní forma práce bude používána jedině tehdy, když nastane skutečná potřeba prozkoumat možnosti a investovat do alternativních forem práce (např. díky nezaměstnanosti nebo strukturálním potížím), když budou jasně vidět výhody telepráce vůči tradičním formám (např. zvýšená konkurenceschopnost, globalizace, produktivita) a pokud o těchto metodách bude dostatečné obecné povědomí. Tyto podmínky v České republice (ale ani jiných zemích našeho typu) zatím v širší míře splněny nejsou a telepráce u nás zatím prakticky neexistuje.

Počítačové sítě dnes poskytují možnosti spolupráce a komunikace informačních systémů v síťovém prostředí, při současném zachování oddělených datových bází včetně rozdílných vnitřních identifikací osob v systému, což může lépe splnit požadavky ochrany osobních dat.

Rychlost technologické inovace si vynucuje architekturu systémů, které jsou otevřené a jejich komponenty jsou schopny relativně nezávislého vývoje. Orientace na jednu technologii může způsobit velké problémy, stejně jako orientace na jediného dodavatele. Neměnné monolitické systémy jsou dnes technologicky překonaným řešením. Celková kompatibilita v rámci strategického rámce pro rozvoj zabezpečení informačními technologiemi dnes není ve sporu s potenciálně různorodým technickým vybavením.

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001