zpětdálkapitolakurskatedra

4.1.3 Zdroje informací

 Základními informačními zdroji jsou postupně rodina, škola, společnost. Zde je nutno podtrhnout důležitost celého kulturního rámce dané společnosti (v širokém slova smyslu).

 Informace získáváme převzetím od jiných, vlastní zkušeností, pozorováním, experimentem, vlastním přemýšlením a porovnáváním se současnou praxí.

 Většinu informací nabýváme ve škole - mateřské, základní, střední a vysoké. Roste význam jednak hlubšího vzdělání širokých vrstev, jednak udržení a zvýšení úrovně vyššího školství. V útlém věku jsme sice schopni přijímat a ukládat do paměti velká kvanta informací, ale stále důležitější je celoživotní vzdělávání. K němu je potřeba co nejdříve se naučit  (vycvičit se) vybírat si podstatné informace, dělat si logické kostry a asociace, pamatovat si spíše kde co a jak najdu, než co a jak je. Informace čím dál rychleji zastarávají, nové objevy a vynálezy mění naše poznání (i vědecké) se vzrůstající frekvencí a to mnohdy velmi radikálně.

 Společnost se stále bouřlivěji vyvíjí, včerejší znalosti a dovednosti jsou nám často k ničemu při řešení problémů dneška a zítřka. Pro přežití je nutná pružnost a schopnost rychle najít relevantní (k danému se vztahující, podstatné a pravdivé) informace, často velmi specifické. Teprve na jejich základě máme šanci provést náležitou analýzu, navrhnout několik alternativních řešení a učinit správné rozhodnutí.

 Klíčové při tom je dobře formulovat otázku či problém. Potom je nutno určit výchozí stav, cíl a posléze najít cestu.  Základní je nesměšovat  veličiny, které informují o poloze, od veličin použitých k řízení. Při vlastním řízení je podstatná jasně definovaná účelová funkce a schopnost předvídat.

 Není to jednoduché - čas je omezený, informací mnoho, navíc roztroušených na mnoha místech a pravdivost informací je problém sám o sobě.

 O společnosti konce tohoto tisíciletí a začátku příštího se mluví jako o informační nebo znalostní společnosti.  S rostoucím věděním přirozeně roste i odpovědnost vědoucích a lze si jen přát, aby tito byli nejen znalí ale i moudří a měli možnost tuto svou moudrost uplatnit.

Při zpracování informací v poslední době přestávají být hlavní problémy technického rázu (HW a SW), ale dosud není uspokojivě řešen problémem, jak se probrat exponenciálně narůstajícím množstvím nových,  starých i donekonečna opakovaných a rozmělňovaných informací, které jsou navíc na jedné hromadě se spoustou balastu.

 Mnoho informací je dostupných veřejně a bezplatně, za některé je nutno zaplatit. Obecně je třeba zdůraznit, že „cena„ pravé informace v pravý čas  je  mnohonásobně větší než náklady vynaložené na její získání.

V další části tohoto oddílu bychom rádi uvedli některé zdroje informací, které pokládáme za užitečné pro studenty tohoto kurzu. Konkrétní odkazy jsou vybrány především s ohledem na potřeby budoucích ekonomů a inženýrů (aktuální jsou  přirozeně v době uzávěrky této publikace, tj. v  létě 1998).

 K ověřeným a kvalitním patří následující databáze a zdroje (některé prameny mohou čtenáři připadat samozřejmé), z nichž mnohé lze zakoupit celé na CD-ROM nebo si nechat udělat výběr od autorské firmy. Kvalitou databáze zde rozumíme především aktuálnost, pravdivost a rozsah uváděných údajů, dále pak možnosti různých výběrů a tisku případně export souborů. Důležité jsou též  nároky na HW, „přátelskost“ uživatelského rozhraní a cena..

Spolehlivost informací získaných z Internetu

 Bohatým zdrojem informací se může stát Internet, pokud je k němu přistupováno kriticky.
 Na věrohodnost informací z Internetu a podobných sítí se nelze stoprocentně spolehnout. Důvodů je celá řada, uveďme hlavní:
  1. nelze spolehlivě ověřit a prověřit zdroj informace,
  2. soubory s informacemi mohou být poškozeny - omylem, technickou chybou, úmyslně (hackery, ...),
  3. není zaručena bezpečnost přenosu informace (zvláště osobních a tajných informací),
  4. není jistota bezchybného přenosu souborů.
 Opomíjenou problematikou  užívání Internetu je často i fakt, že mohou být sledovány zájmy a činnost uživatele. Pro obchodníky nebo výzkumníky může být velmi podstatné zjištění čím se konkurent zabývá, nebo jak daleko je a kterým směrem se ubírá, což je zřejmé z toho, jaké stránky navštěvuje a které informace si nechává vyhledávat. (Při připojení na počítačovou síť jsme sice někdy upozorněni na „veřejnost“ své další činnosti, ale málokdo si uvědomuje  dosah takového upozornění). Souvisí to i s oblastí dezinformací (průmyslová a obchodní špionáž a kontrašpionáž má dnes ve světovém měřítku větší rozsah než vojenská).

 Připojením na počítačovou síť zvýšíme nebezpečí zavlečení virů a ulehčíme neoprávněný přístup ke svým lokálním souborům.

 Bankovní operace s použitím Internetu mají zatím řadu rizik pro banky i klienty. Intenzivně se ale pracuje na jejich minimalizaci. (Mnoho  bylo napsáno například o možnostech zneužití „odposlechnutých„ čísel kont nebo čísel platebních karet při placení přes Internet).

Veřejná sdělení uvedená v masmédiích - tisk, rozhlas, televize, knihy:

 Mnohdy je zveřejněný text automaticky přijímán za pravdivý a tištěné slovo považováno za autoritu. Je třeba si uvědomit, že jsme denně zaplavováni množstvím informací, které mají ke skutečnosti leckdy daleko a jsou nejrůznějším způsobem zkresleny (pokud nejde přímo o nesmysly).  Už výběrem informací, jejich řazením a podáním se význam snadno posune. Zdaleka ne ve všech zpravodajstvích je dodržována alespoň zásada oddělit zprávu od komentáře či stanoviska zpravodaje.

 V reklamě často není dodržován etický kodex reklamy, zhusta je reklama na hranici zákona  nebo za ní. Na špičkové reklamě se obvykle podílí specielně zaměření psychologové, kteří využívají všech svých znalostí lidské psychiky, aby ovlivnili naše vědomí a hlavně podvědomí dle záměrů inzerenta. Informační hodnota takových sdělení je leckdy víc než pochybná, a přesto jsme náchylní z nich vyvozovat závažná rozhodnutí. Podobné rysy má i tak zvaná propaganda.

 Časem si každý z nás vytvoří představu o serióznosti jednotlivých nakladatelů, vydavatelů, redaktorů a autorů ve svém oboru, prvotní radu mohou poskytnout knihovníci a znalejší kolegové.

Na závěr tohoto oddílu zdůrazněme: práce s informacemi je sice riskantní, ale daleko riskantnější je práce bez informací.

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001