zpětdálkapitolakurskatedra

4.1.4 Některé důsledky rozdílné úrovně ČR a EU pro ekonomiku a společnost

Evropská unie svou podporou budování informační společnosti sleduje zlepšení konkurenceschopnosti Evropy díky novým příležitostem, které prorůstání aplikací informačních technologií prakticky všemi vrstvami fungování společnosti přinese. Potenciál informační společnosti má zvýšit kvalitu života občanů Evropy, zvýšit účinnost sociální a ekonomické organizace i posílit soudržnost.

Nedostatečně vybudovaná informační a komunikační infrastruktura bude zhoršovat naše podmínky využívat možných přínosů a participovat na obecném přínosu informační společnosti pro podniky a tedy i pro lepší život každého obyvatele České republiky.

Rozvoj informační společnosti v Evropě nebo Spojených státech vytváří nové příležitosti, odstraňuje méně kvalifikovaná pracovní místa a místo nich vytváří větší počet pracovních míst závislých na zpracování informací. Do těchto zemí proto půjde i podstatný podíl nových investic, které nové technologie přilákají.

Technologický vývoj musí být doprovázen změnami v ekonomické i sociální oblasti. Přijetí nových technologií společností bude podmíněno sociální politikou, která umožní, aby žádná část populace nebyla odstavena od participace na možnostech, které využíváním nových možností zvyšují kvalitu života.

Investice do informační infrastruktury mohou zmírnit pozdější sociální transfery prostředků. Otevřené školství, které bude orientováno na šířeji pojaté vzdělání spíše než úzkou profesní průpravu, umožní členům společnosti reagovat na změny, které si během během jejich profesního života mohou vynutit několikerou změnu kvalifikace či druhu zaměstnání.

V červnu roku 1987 vydala Evropská komise svoji Zelenou zprávu o komunikacích („Towards a Dynamic European Economy: Green Paper on the Development of the Common Market for Telecommunications Services and Equipment“), která přichází s pojetím komunikačních sítí jako nervového systému moderního společenského a ekonomického života. Tato zpráva také tvrdí, že skutečné evropské sjednocení bude možné pouze pokud bude založeno na jednotné, všude přítomné a vyspělé evropské komunikační infrastruktuře. Na základě zprávy expertní skupiny komisaře Bangemana z května 1994 (High-Level Group on the Information Society: Europe and the Global Information Society, tzv. Bangemanova zpráva) byla na červnovém summitu na ostrově Korfu ustanovena Rada informační společnosti, na základě jejíhož doporučení přijímá 19. července Evropská komise Akční plán (Europe's Way to the Information Society), který vytváří celkový rámec evropské politiky směrem k informační společnosti.

V říjnu 1988 publikoval americký Národní telekomunikační a informační úřad (NTIA) zprávu Telecom 2000 -- Charting the Course for a New Century (US GPO 223-864/90272), ve které se dochází k závěru, že komunikační a informační služby se stávají určujícím faktorem udržujícím americkou i světovou ekonomiku a podporující rozvoj americké společnosti. Byla doporučena řada institucionálních změn v oblasti telekomunikací, které jsou uváděny do praxe. V prosinci 1988 americký vicepresident A. Gore poprvé používá termín „informační superdálnice“, který se stal populárním v médiích a pomohl vzbudit obecný veřejný i politický zájem. O dva měsíce později uvádí Gore cíl vybudovat pokročilejší komunikační a informační služby jako národní prioritu, která by měla v co nejvyšší míře stavět na aktivitách privátního sektoru, měla by podporovat a ochraňovat tržní soutěž, zabezpečit obecně přístupné sítě a universální přístup, zabránit rozvrstvení na „informačně majetné a nemajetné“ a zabezpečit pružné a přizpůsobivé právní a regulační prostředí. V květnu 1994 na konferenci Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) dále rozšiřuje svůj koncept „Národní informační infrastruktury“ (NII) a vyzývá k ustanovení „Globální informační infrastruktury“ (GII) a o rok později se zasluhuje i o uvedení tématu Globální informační společnosti na summitu G7.

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 16.7.2001