zpětdálkapitolakurskatedra

6.3.2 Vládní laboratoře

Modely používané v různých zemích se značně liší.

Obecnou strategií vlády USA není zakládání vlastních laboratoří, dokonce ani vojenských, ale zadávání kontraktů na výzkum a vývoj, obvykle na základě výběrového řízení, soukromým firmám. Nejdůležitějším důvodem pro takový postup je víra, že nejlepším místem pro vývoj zařízení je blízko místa, kde bude zařízení případně vyráběno.

Toto pravidlo má výjimky. Jednou je laboratoř typu Státního úřadu pro standardy, centrální instituce zabývající se problematikou měření a standardizace. Jiným typem jsou laboratoře podporované Ministerstvem zemědělství, založené vládou proto, že výzkum v tomto oboru je nutný, ale obor sám nemá ani finanční prostředky ani organizaci, která by ho prováděla. Pokračující podpora několika po sobě následujících vlád vedla k vytvoření velké a autoritativní organizace, která provádí výzkum v širokém rozsahu ve prospěch zemědělců a tím nepřímo ve prospěch celého národa.

Třetí typ vládní laboratoře představuje Komise USA pro atomovou energii a její následníci, Správa energetického výzkumu a vývoje a Odbor energetického rozvoje Ministerstva energetiky. V tomto případě si vláda USA uvědomila, že vzhledem k potenciálnímu ohrožení a  možnostem využití není možné svěřit výzkum soukromníkům. Založila tedy orgán, který se měl tímto oborem zabývat, přidělovat finanční prostředky a dozírat nad cíli a časovým průběhem výzkumu. Podobné je postavení NASA. I když je velký objem prací vykonáván soukromými firmami na základě smluv, je celková kontrola i velká část nejdůležitějších prací prováděna přímo centrální organizací.

Ve Velké Británii byla použita jiná strategie. Řetězec vládních laboratoří plní požadavky armády a provádí velkou část základního i aplikovaného výzkumu, který vede k vývoji nových zbraní a vojenské techniky. Vládní laboratoře hrají hlavní úlohu ve vyjednávání a kontrole smluv uzavřených se soukromým sektorem, které se týkají vývoje a výrobě zařízení pro armádu.

Kromě vládních laboratoří, které se soustřeďují na vojenský výzkum a vývoj, podporuje britská vláda taková zařízení jako National Engineering Laboratory. Ty jsou značně nezávislé ve výběru projektů, které přinesou největší užitek průmyslu jako celku a jejichž výsledky mu budou dány k dispozici. Jsou v úzkém styku s výzkumnými sdruženími (viz dále Výzkumná sdružení) a se soukromými firmami a snaží se soustředit činnost na oblasti, které z jakýchkoliv důvodů nejsou pokryty nikým jiným.

V Německu, stejně jako v Británii, je vojenský výzkum úkolem řetězce vládních laboratoří, ale jeho rozsah je výrazně menší. Většinu práce pro ně vykonávají na základě smlouvy výzkumná sdružení. Pouze malou část práce zadávají soukromému sektoru, na který se obracejí až v pozdějších stádiích výzkumu.
V Japonsku existuje řetězec laboratoří, který pracuje pro ministerstva. Těsně spolupracují s výzkumnými sdruženími, která podporují různá průmyslová odvětví. Většinu vojenského výzkumu a vývoje provádějí vojenské laboratoře, které zodpovídají i za uzavírání smluv se soukromým sektorem. Soukromý sektor se obvykle omezuje na pozdější stádia vývoje a očekává se od něj, že povede skoro přímo k výrobě.

Francouzský systém je podobný, ale laboratoře řízené přímo vládou jsou ještě menší a často pouze koordinují práci výzkumných sdružení.
Přes organizační rozdíly má běžný provoz vládou podporovaného výzkumu ve všech zemích mnoho společných rysů. Ve všech případech je ve stálém styku s celou vědeckou a technickou veřejností pouze poměrně málo vládních zaměstnanců, kteří zadávají kontrakty tak, aby byly dostupné prostředky co nejlépe využity v celostátním zájmu. Skutečnost, že v některých zemích je výzkum prováděn pod přímým řízením státu, jinde v soukromě řízených laboratořích a ještě jinde je řízení rozděleno, není nejdůležitější. Nejdůležitější je státní podpora. Dokonce i ve Spojených státech, kde je poměrně málo vládních laboratoří, mají smlouvy na výzkum skoro poloviční podíl na všech výdajích na výzkum a vývoj.

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 25.7.2001