zpětdálkapitolakurskatedra

6.5 ŘÍZENÍ VÝZKUMNÝCH A VÝVOJOVÝCH ČINNOSTÍ

Většina výzkumných a vývojových projektů je příkladem jednorázových produkčních systémů. Na rozdíl od pokračující činnosti v dávkových nebo spojitých systémech se sdružují zdroje na určité časové období, soustředí se na určitý úkol, např. na vývoj nového výrobku, a pak se rozpustí a reorganizují. Řízení takových projektů vyžaduje speciální typ organizace, která efektivně spravuje zdroje projektu a vede jasné záznamy o postupu práce na projektu. Tato organizace se rovněž musí vyhnout konfliktu zodpovědností mezi manažery projektu a manažery marketingu, výroby a dalších odborů a musí koordinovat práci těch členů výzkumných a vývojových týmů, kteří pracují na více projektech a musí rozdělovat svůj čas mezi konfliktní požadavky. Řízení celého projektu je klíčem k úspěchu výzkumu a vývoje i komerčnímu úspěchu jeho výsledků.

V oborech, ve kterých je stálá inovace a výzkum a vývoj nevyhnutelný, jako je elektronika, farmacie, robotika a letectví, jsou výzkumné a vývojové útvary obvykle na stejné úrovni řízení korporace jako výroba, finance a marketing. Poměrně malá skupina manažerů obvykle stanoví priority a rozpočty a řídí výzkumné a vývojové činnosti. Většina výzkumných a vývojových pracovníků je přidělena k projektům a zodpovídají se manažerům jednotlivých projektů, kteří jsou poměrně nezávislí a řídí lidi a zdroje potřebné pro dokončení projektu.

Hlavním účelem výzkumných a vývojových laboratoří soukromých firem je vývoj nových výrobků a nových nebo zdokonalených postupů jejich výroby. Jedním z problému, se kterými se střetávají plánovači projektů, je vztah mezi náklady na výzkum a předpokládaným prodejem. V počátečních stádiích vývoje jsou náklady na projekt obvykle nízké. Pak postupně rostou na maximum, pomalu klesají a mizí po překonání potíží spojených se zahájením výroby a nalezením místa na trhu pro produkt.

Podobně zpočátku pomalu roste výroba, pak roste rychleji a nakonec dosáhne stálé úrovně. Po čase začne výroba klesat a prodej buď klesá postupně, jestliže výrobek zastarává, nebo klesne náhle, pokud je nahrazen novým výrobkem.

V každém čase se může řada výrobků firmy nacházet v různých stádiích cyklu. Manažeři projektů musí zajistit, aby celkové nároky na výzkum a vývoj nebyla ani větší, ani podstatně menší než kapacita existujících lidských a finančních zdrojů. Výrobní manažeři musí vědět, že případné požadavky na jejich kapacity a zdroje budou dostatečně využívat jejich kapacitu, ale že nebudou přetíženi.

Aby byla zachována rovnováha, je potřebný stálý přísun návrhů výzkumných a vývojových projektů. Každý z nich musí být prostudován technickými, komerčními, finančními a výrobními experty. Plánování ve výzkumné a vývojové organizaci pak spočívá ve výběru vývoje takových výrobků a procesů, který nabízí co nejefektivnější využití dostupných zdrojů. Manažeři výzkumu a vývoje hrají klíčovou roli jak při zadávání, tak při provádění výzkumných projektů.

V každém stádiu výzkumného a vývojového procesu existují četné technické, finanční a manažerské problémy, které musejí být řešeny ve spolupráci s mnoha skupinami. Na příklad koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let několik firem pro výrobu počítačů a elektroniky ve Velké Británii a v Evropě zahájilo rozsáhlé vývojové programy zaměřené na bublinové paměti pro velké počítače. Protože se prokázalo, že jsou bublinové paměti technicky použitelné (tzn. pracují spolehlivě za normálních provozních podmínek), přesunula se pozornost na vývoj procesů pro výrobu paměťových jednotek, které by byly cenově konkurenceschopné. Tato část práce se ukázala jako nejobtížnější a do poloviny osmdesátých let získaly bublinové paměti pouze zanedbatelný podíl trhu paměťových zařízení.

Potíže spojené s vypracováním projektových a výrobních specifikací potřebných pro výrobu bublinových paměťových jednotek za nízké ceny prověřily vytrvalost výzkumných a vývojových organizací mnoha amerických, japonských i evropských firem. Každá společnost musela hledat rovnováhu mezi náklady na pokračující výzkum  a vývoj a důsledky opuštění trhu bublinových pamětí. Přijmutí podobného rozhodnutí vyžaduje cit pro trh, znalost technické problematiky a, což je nejdůležitější, pochopení priorit firmy a alternativ financování výzkumu a vývoje.
 

zpětdálkapitolakurskatedra


Správce stránky: Jiří Vacek
Poslední změna: 25.7.2001